sobota 4. dubna 2009

Odpočívej v pokoji Kurte

Právě dnes, 5.dubna, uběhne 15 let od okamžiku, kdy smrt jednoho muzikanta ukončila éry globálních kapel, kdy "umřel" rock. Každý může mít jiný názor na to, co znamenal Kurt Donald Cobain a jeho Nirvana pro vývoj rockové hudby, názor můj je však jasný. V době kdy si Kurt provrtává hlavu broky ze své legálně držené zbraně a ve Státech se rozjíždí 3-denní pátraní po jeho osobě, jsem se v teple domova chystal na nástup do základní školy. Kouzlo Nirvany jsem tak objevil až o 7 let později albem Bleach, jež můj táta nazval odpornými skřeky. Doba byla zlá a tak jsem se pro další rok musel spokojit s kazetovou nahrávkou MTV Unplugged (dnes už tak ohranou, že je neposlouchatelná) a Nevermindu (ale včetně Endless Nameless, juchů!), který jsem si však měl možnost poslechnout i v městské knihovně na CD, zároveň s četbou Kačerů Donaldů. Desky In Utero (dodnes moji nejoblíbenější), Rarities, Singles a další mě pak potkali až v devítce, s kterou se spojí i krásný silný zážitek, když vyšla posmrtná You Know You're Right a my se chodili dívat několikrát za týden na klip ke kamarádovi na video (první jsme však museli snést poslední klipy Eminema). O měsíc později jsme jako 15-ti letí smrkani vyřvávali deset minut You Know na revivalu v našem málem klubíku. Silný zážitek, těch se ale s touto kapelou váže spousta. Tím nejdůležitější je však impulz Nirvany, díky kterému jsem se začal aktivně zajímat o dění na hudební scéně, potažmo pořádně sám něco skládat. U nás ve městě jsem znal tehdy jen 3 lidi, kteří někdy slyšeli o OK Computer a jen dva, co tušili, že svět žije retro-garage rockem a při vyslovení The Strokes nevěřícně nekroutili hlavou. Za tu dobu se z rozšiřování obzorů stala trošku (více) posedlost a jen díky práci a studiu to konečně trochu zanedbávám. Každopádně...
Pro mě bude už snad nadosmrti Nirvana kapelou číslo jedna, i když poslouchám hudbu dosti odlišnou a mnoho kapel mám mnohem raději. Ale ta agrese, přímočarost, upřímnost a jakási prostota, srovnatelná s písničkářstvím, mě poprvé a nejvíce zasáhla a převědčila právě tehdy.

Tak tedy odpočívej v pokoji, Kurte.

pátek 3. dubna 2009

Dark Was the Night

http://www.darkwasthenight.com/

Vykřiknout 4x sláva nestačí. Patnácta kompilace sdružení RedHot na boj proti AIDS : Dark Was the Night je nabitá špičkou současné nezávislé folk/indie/lo-fi scény. A kdyby jen nabitá. Třicítíka umělců tu spolu fúzuje se zcela novými písněmi, napsanými právě pro Dark was the night. Poslech sice trošku smutný...ale kvalitní..namátkou:

Sufjan Stevens, Spoon, Bon Iver, The National, The New Pornographers, Feist, Kronos Quartet, Yeasayer, Andrew Bird, Arcade Fire, Beirut, The Books, Grizzly Bear, Iron & Wine, Jose Gonzales, The National, Conon Oberst či Yo La Tengo.

A to jsem vybral pouze své oblíbence. :)