Už okolo osmé hodiny rozplynula mé obavy o podvědomí o Orffech v Brně minimálně stovka návštěvníků, kteří téměř zaplnili malou hospůdku pod studentskými kolejemi. Společně se zhasnutými světly se pak valná většina přesunula pohupovat se blíže ke kapele, což slibovalo tu pravou klubovou atmosféru. Tenhle tah jsem od posluchačů nečekal, takže na mě zbylo místo v jedné z posledních řad, přesto stále pódiu celkem na dohled. Jako nevýhodu to sebou neslo rušení dvěma slečnami, které se sice přesunuli do kotle, ale celý koncert rušili svými skvělými průpovídkami a hlasitým smíchem, který dokázal v tichých pasážích pěkně porušit. Apeluji na Vás milé dámy, příště si prosím můžete poklábosit u baru, tam je na to to správné místo.
Bratři Orffové ovšem nezklamali žádným coulem. Tam kde jsem je před rokem opustil, oni zcela nenásilně navázali, v průběhu večera strhnutí skvělou atmosférou a bouřlivým potleskem (za který se Ivánek téměř – po svém – styděl), nejen na písně ze zatím jediné řadovky "Bringriwingri", ale i písněmi, připravovanými na jeho nástupce: Šero. Kapela potvrdila svou muzikantskou zručnost, v níž přirozeně propojuje folk s jazzem, písničkářství s elektronikou, skvělé texty s melancholií a občas přidá potřebnou naivitu. Publikum navíc zcela dynamicky reagovalo na to, jak se kapela k písním s novými aranžemi postavila, stejně jako ocenilo komorní ne-albovku Srůst, kterou Ivánek předvedl téměř po písničkářsku, sám se svou kytarou, či temnou, elektronikou prošpikovanou novinku, na motivy obrazu Hieronyma Bosche, píseň Trávy známou z Orffího Myspace, ale i Na hadím ocase, Krnovskou… Vrcholem pak byla skvělá Nevypínám, v níž mysl nespí, dumá a přemýšlí navzdory naším vlastním přáním a potřebám, či Vzduchem…
Po závěrečně Sově, jež zazněla namísto ve freakfolkovém kabátku v rytmu samby/jazzu, nepustilo publikum Orffy ještě na dva přídavky, Tím prvním byla novinka, v níž Ivánek opět sám, jen s kytarou zpíval o tom, jak Pozval sám sebe do hlavy..najít oddělení snů. Během rýmu o snu, létání a motýlech pak pustil na 15 sekund kytaru a dovolil si soustředěnému publiku předvést tichý nástin letu, jako když jsme si jako malí hrávali na letadlo. Skvělý moment, podtrhující ohlas, s jakým se Orffové v Brně setkali, ukazující nejen to, že kapela je ve skvělé formě a nové písně jsou povedené a líbí se, ale i fakt, že o Bratry je mezi posluchači evidentní zájem. Potěšením jsou pak informace přímo od zdroje, o koncertech v průběhu zimy a jara, a nové desce, naplánované na druhou polovinu roku. Po brněnském představení se začínám velice těšit.
Žádné komentáře:
Okomentovat