Definovat můj vztah právě k tomuto projektu Dana Bárty se dá velice jednoduše. Jejich druhá deska Entropicture [2003] je pro mne v našich luzích a hájích jednou z těch nejzásadnějších (i její první, o 3 roky starší sestřička, se drží v těsném závěsu). Na Animage jsem se proto těšil snad až přes příliš a díkybohu, žádné zklamání se nekonalo. Přibylo jazzu a dalších vlivů, přesto se Bárta drží písničkového formátu a dovolí si takové věci, jako zakomponování krátkého, několika sekundového popového nápěvku, do složitější kompozice, který Vás na chvíli jakoby přeladí ze zadumaného poslechu na základní způsob vnímání hudby. Na Animage najdeme i prvky country, rocku, ale třeba i lehounkou popovou "Nejen Ian"...kéž by takové hrály i naše rádia. Animage by Vám určitě nemělo uniknout, protože kvalitativně nejen dorovnává, ale na některých místech i překonává své předchůdce a je další letošní skvělou českou deskou.Zatím bohužel žádný klip, tudíž nabízím alespoň video z Retropicture - Innerview
Bratři Ebenové - Chlebíčky
Již počtvrté, tentokrát po poměrně malém časovém údobí, přichází Ebení trio (a hosté) se svými jemnými a hravými písněmi. Ano, tahle hudba byla odjakživa především o vypointovaných textech Marka Ebena a přijemných melodiích a civilním projevu. Inovace..? Kapela stále stojí tam, kde nás opustila s deskou Já na tom dělám, přibyli snad moderní témata. Ale poslouchá se to zase sakra dobře. Tak opět starší - Já na tom dělám
Furré - B1 - B9 [2007]
Martin E. Kyšperský se probojoval na přední místa mého žebříčku na last.fm (a potažmo i do hudebních inspirací) nejen se svou skupinou Květy, ale zásluhou lobbujícího kamaráda i se svým kontrabasem v brněnské kapele Furré. I přesto, že M.E.K. už v kapele nehraje a hlavní postavou je především Marta Svobodová (Budoár Staré Dámy), nezanedbatelný vliv Kyšperského je znát i zde. Druhou možností je fakt, že brněnská alt-scéna je vzájemně natolik dobře a bytelně prorostlá, že by na svou hudbu (podobně jako třeba folkrotroniková scéna berlínská) mohly vydávat copyrighty. Netřeba popisovat. Pokud Vám jsou Květy, BSD, nebo třeba Čvachtaví Lachtaní pochuti, nelze sáhnout vedle. (deska se dá sehnat např. na ulož.to)Midilidi - Čekání na robota [2007]
Petr Marek žije v přetechnizované době, obklopen elektronikou a informačními technologiemi (pravděpodobně)...na první pohled věcmi chladnými a bez citu. Společně se skupinou Midilidi Vás snad přesvědčí, že i v dnešní době se dají emoce a city vyjádřit pomocí elektroniky. Strojený/mechanický zvuk, či vystupování není u tohoto projektu nikterak samoúčelné. O to více Vás nutí přemýšlet co za tím vším vlastně stojí. Samo od sebe to u Midili doopravdy nepůjde.Bujón
Robert Křesťan & Druhá Tráva - Dylanovky
Méně známé a snad i o to krásnější písně si vybral Robert Křesťan z repertoáru Boba Dylana, pro svou další studiovku s Druhou Trávou. Písně si překládal sám a jsou klasicky výrazně textově nadprůměrně (žádná vata). Po hudební stránce je všechno také jak má být. Druhá Tráva samotná mě nesčetněkrát přesvědčila, jak se může dělat líbivý mix bluegrassu (který mi je jinak bytostně cizí), folku a rocku. Robert Křesťan má navíc výhodu ve svém zastřeném a zároveň upřímném projevu, který dodává aranžím tu pravou barvu. Výsledkem je výtečná deska, nominována po právem na žánrové anděly. S poklonou k výběru hostů se však pojí i jedna má výtka v podobě Honzy Vyčítala, jehož mizerně přeložený a nazpívaný příspěvek do alba naprosto nabourává pocit z desky. Díky bohu se dá z playlistu vyškrnout.Čím dál tíž se dejchá - live
Seňor
a starší Na španělských schodech
