Debutové album lo-fi písničkáře Bona Ivera - For Emma, Forever Ago je pro mě na této scéně po dlouhé době opravdu velkým pohlazením po duši. Jamesi Vermontovi se povedlo vměsnat do devíti písní takovou dávku emocí, představovanou především jistým pěveckým výkonem, nevtíravými melodiemi a vkusně zvoleným napůl dřevním způsobem hraní a aranžemi (chvílemi snad trochu přimonínající Yellow House kapely Grizzly Bear), že posluchači nedává ani chvilku na vydechnutí/sebrání sil pro další song. Musím si album pouštět stále dokola a dokola...nudit nezačalo, ba naopak k němu získávám čím dál silnější vztah...že by jedno z alb tohoto roku? To ukáže čas, ale ambice určitě má.Skinny Love - živě
Žádné komentáře:
Okomentovat