O violoncellovém polsko-českém duu Tara Fuki se mluvilo jako o zajímavém projektu již od jejich debutu Piosenky do Sna (2000), ověnčeného Anděly v kategorii world-music a objev roku. Tara Fuki dozajista neusnuly na vavřínech a v dnešní době nejen že úspěšně koncertují po celé Evropě, ale mají za sebou tři skvělé, v mnoha ohledech odlišné a zároveň se spojující desky. Ta poslední Auris (2007) (tentokrát obohacená o decentně hrající jazzový kvintet Vertigo) je i napotřetí důkazem brilantního hudebního umu. Nahořklé pocitové písně s krásnými polskými vokály a celly zařezávajícími se Vám až do morku kostí si vychutnáte kdykoliv, protože tato hudba je pokaždé zážitkem...pokud si ale mohu dovolit doporučení, já osobně preferuji zaboření se do obrovského ušáku s láhví červeného vína a přibublávaní z vodní dýmky.
P.S. Dva dny po napsaní postu získali Tara Fuki za desku Auris žánrové ceny Anděla...zcela zaslouženě.
Lej, Lej, Lej
2 komentáře:
Koncerty Tara Fuki jsou zazitek,
neco malo
http://www.youtube.com/czeslavka
Díky, Skvělé!!
Okomentovat