Dark Was the Night

http://www.darkwasthenight.com/

Vykřiknout 4x sláva nestačí. Patnácta kompilace sdružení RedHot na boj proti AIDS : Dark Was the Night je nabitá špičkou současné nezávislé folk/indie/lo-fi scény. A kdyby jen nabitá. Třicítíka umělců tu spolu fúzuje se zcela novými písněmi, napsanými právě pro Dark was the night. Poslech sice trošku smutný...ale kvalitní..namátkou:

Sufjan Stevens, Spoon, Bon Iver, The National, The New Pornographers, Feist, Kronos Quartet, Yeasayer, Andrew Bird, Arcade Fire, Beirut, The Books, Grizzly Bear, Iron & Wine, Jose Gonzales, The National, Conon Oberst či Yo La Tengo.

A to jsem vybral pouze své oblíbence. :)

Nové desky!!!

Času je málo, proto jen v rychlosti.

Nové desky

Andrew Bird - Noble Beast
S Andrew Birdem se hudebně znám pár let. Jeho předchozí deska Armchair Apocrypha byla výborným počinem a spoustu písní z ní si na ulicích prozpěvuji dodnes. Tentokrát přišel Andrew s dvoualbem a prozatím jsem zvládl pouze tu základní, první placku. Andrew je pomalejší, možná trochu melancholičtější, každopádně opět kvalitní.

Plascities - Andres Bird


Emmy The Great - First Love
Krásný hlas a chytlavé melodie. První deska Vás sice neposadí na zadek, do budoucna však každopádně slibuje jednu z velkých písničkářských nadějí.

First Love


Bell X1 - Blue Lights on The Runway
Jedna z mých nejoblíbenějších kapel, irští pop/indie Bell X1, otáleli s následovníkem skvělé Flock [2005] celé čtyři roky. Bohužel, očekávání nepřekonali a ani se k němu pomyslně nepřiblížili. Rockové pecky jsou mdlé, ty pomalejší, melancholicky laděné (uměli je doopravdy skvěle) působí patetickým dojmem. Určitě nejde o desku nudnou, napočtvrté jim to však tentokrát nijak náramně nevyšlo.

Bell X1 - The Great Defector (Live In Dublin)

U2 - No Line On The Horizon
Po několika posleších jsem nebyl schopný vzpomenout si na jeden jediný moment nové desky této světové kapely. Možná mu někdy v budoucnu ještě dám šanci, zatím ho fakt, že jsem u něj neusnul, nikterak nezachrání.


objevy
Logh - North [2007]
O tom, že seveřané umí až moc dobře dělat kvalitní světovou hudbu, vím už poměrně dlouho. Dalším živoucím důkazem jsou švědští Logh. Skvěle postavené sloky střídají náladově skvěle vypointované refrény, podzimní melodie pak doplňují perfektní instrumentální výkony. Pro tento rok zatím nejsilnější objev.

Logh - Saturday Nightmares


The Tallest Man on Earth
Příjemný, trošku neobvyklý, písničkář.

It will Follow the Rain


Spoon
Legenda indie, povinný poslech pro každého fandu tohoto žánru. A skvělými deskami se diskografie téhle partičky jen hemží. Osobně doporučuji Girls Can Tell z roku 2001.

Take a walk

Bowerbirds - Hymns For A Dark Horse
A.C. Newman - Get Guilty

Bohdan Mikulka - Blues in My Soul - 7.3. 09 - Irish Pub Grand

Málokdy můžete o některém ze svých přátel, jehož znáte jako muzikanta, říci, že hudba,  kterou dělá, splňuje parametry doopravdy skvělé muziky bez výjimek. V mém rodném Bruntále je takových muzikantů hned několik. Tím pro mě nejsrdcovějším, nejopravdovějším, nejlidštějším...a zároveň hudebně nejvyspělejším je místní hasič, poutník a fotograf Bohdan Mikulka, kombinující ve své hudbě nespočet prvků. Žánrově se pohybuje především ve vodách kanadského folku/písničkářství a amerického blues, to vše s kvalitními texty "o lidech jež znám, o místech jež mám rád," jak Bohdan sám na koncertě prohlásil.

První dvě hodiny patřily pouze jemu. Údajně naservíroval 23 písní a ačkoliv může pozorný posluchač v jeho hudbě vyčíst určité stejné postupy, především vokálové s nimiž staví své silné refrény, jeho hudba nenudí a často z ní vystrčí růžky opravdový skvost. Pro mě osobně jde např. o skvělé písně Spálil jsem mosty, Kolik je slz ve tvém smíchu, Tanec duchů.

/Kolik je slz, ve Tvém smíchu

Kolik je slov, ve Tvém mlčení.

A když mluvíš to než v Tichu

ve Tvém vítej, slyším loučení.

Věř znám Ty chvíle, kdy slzy tečou

a znám, znám i moře, kam se vlévají.

A vím že přijdou a vím jak se vlečou

Jen Tvé mládí a oči Ty mě lekají./

Ve kterých nalézám velkou spoustu veršů, jimž vnitřně rozumím, se kterými se můžu ztotožnit.

/V hospodě zády stáli jsme v řadě

s očima k nebi a s rukou někde u pasu

dva mírně spití, jsme skrápěli kvítí

...

Ŕíkals mám splín

a spustil Kryla

nějakou báseň

.../

Úžasný a přesvědčivý je i v upřímných písních o své rodině, ze kterých tryská láska, pokora, ale i strach o budoucnost dětí.

Po dvou hodinách česko-anglických příběhů pak přišli na řadu hosté a s nimi přídavky od Gipsy Kings a jiných. Osobně už jsem byl z téměř dvou a půl hodinového soustředěného poslechu trochu unavený, takže závěr nad rámec regulérního hraní mě trochu zklamal. Přesto večer vyšuměl do příjemného posezení s přáteli.

Koncert se nepochybně zařadil mezi silné hudební zážitky nejen obsahem, ale i formou (výborný hlas a doprovod). Můžeme jen doufat, že časem Bohdan konečně něco nahraje...

John Frusciante je zpět!!!

A co má být, řeknou si někteří. Dle mého přesvědčení je však sólová kariéra kytaristy Papriček stokrát zajímavější než to, co Papričky samotné plodí pár posledních let. Pokud nevíte, jak vypadá kvalitně udělané písničkářská deska, sežeňte si 6. počin z Frusciantovy série Curtains a nezapomeňte před poslechem zavřít čelist. Nová deska The Empyeran je venku pár dní a první poslechy vypadají opět na kvalitní porci muziky.

Prosinec + leden

Čas je neúprosný, muzika ovšem ne, ta je tu od toho, aby se poslouchala, nebo žila. Poslední dva měsíce přinesly na harddisk nového počítače po dlouhé době vysoce kvalitní muziku, bohužel, již po týdnu jsem se s ním musel vlastní vinou na tři týdny odloučit. Ale teď je opět zpět a s ním i několik skvělých desek, které si jednoduše NENECHTE ujít.

CZ Sekce

Nekuř toho tygra - Čerstvá ovce rodiny [2006]

Hluboké texty, výborný vokální projev a nečekaně silné melodie na pozadí zběsilých kytarových linek. Jedna z jistot české alternativní scény a její tři roky stará deska.

Host - live

Genius Mess Poets - I wonder why do people listen poets [2008]



Nebýt to češi, možná si je ani nepustím. I když...šumperácká kapela příjemně oživila svým garage rockem nejen jeden z bruntálských večerů, ale i můj playlist. Hudba trojce mladých studentů má doopravdy koule (navzdody faktu, že na basu hraje zástupkyně křehkého pohlaví). Inspiraci pro ni hledejme, jak jinak, než na anglické kytarové scéně. Ale neřekl bych, že jde o nějakou bezduchou vykrádačku, ale muziku dělanou chytře a s vkusem. Určitě naštivte jejich bandzone stránky - http://bandzone.cz/geniusmesspoets.

That Girl - Live

Dva - Fonók [208]

Těžko charakterizovat královehradecké partnerské uskupení DVA. Sama kapela se označuje za non-exists nations folklore. Na debutové desce Fonók jde poslechově o originální mix kabaretu, šansonu, freak-folku, či dokonce beat-boxu. Ať už tato dvojce hraje cokoliv a na cokoliv, nedá se jí upřít na české poměry jistá avantgardnost a dozajista i zajímavost. Už se na ně těším živě.

France Trance - live
A jinde..

Midlake - The Trials Of Van Occupanther [2006]



Úžasné alt-folkové písně s příměsí indie, ale třeba i popu. Dýchají lehkou, trochu melancholickou atmosférou. Midlake je u nás v podstatě neznámá kapela ze Států a mé doporučení je jejich druhá deska z roku 2006. Určitě vyzkoušejte.

Head Home

The National - The Aligator [2003]

Další US indie kapela. Pokud se rádi necháte unášet hlubokým hlasem alá Elbow, náladou alá Pulp či Arcade Fire, nevadí Vám housle a songy s výraznými refrény, které si budete prozpěvovat téměř neustále...pro mě jasná záležitost, od které se nemůžu odtrhnout.

Abel

Loney, Dear - Loney, Noir [2007]

Zajímavý Švéd, jehož si po natočení několika desek doma v garáži všiml můj oblíbený SubPop. Písně zpívané vysokým falzetem, z úžasnými aranžemi jako vystřižené od Sufjana Stevense, sbory, spousta smyčců...naplněné jakousi pozitivní melancholií. Těžko se rozhodnout, jestli brečet radostí, nebo smutkem, každopádně jde o hudbu plnou emocí. Úžasná deska.

I am John
I Love You

Shugo Tokumaru - Exit [2008]



Jedna z písničkářských ikon loňského roku 2008. Japonec žijící v Americe, vyrábějící si své vlastní nástroje, jež na sebe vrství z neskutečnou samozřejmostí podobně jako Sufjan Stevens na Illionis. Nemluvě o naprosto skvělých melodiích a vokálech. O tomhle chlápkovi tu ještě uslyšíme, protože jde o vyjmečný počin. Olalá, a s každým dalším poslechem mu propadám více a více!!!!

ParachuteButton

Page, France - Come, I'm a Lion! [2004]

INDIE, INDIE, INDIE!!!!!!

Windy

Úroda roku.

1. Bon Iver - For Emma, Forever Ago



Mrazivý vítr Visconsinu se sice ve skutečnosti rozevlál již v listopadu loňského roku, regulárního vydání desky For Emma, Forever Ago se Bon Iver dočkal až v roce letošním. A už přijetí a šuškanda ohledně jeho samizdatového vydání stála za to. Kladné recenze po oficiálním vydání na sebe pak nenechali dlouho čekat, a tak se Bon Iver (Justin Vermon) může těšit ze zájmu publika po celém světě a třeba i osmé příčce z Top Albums na last.fm. Pro mne jasná a vysoko, vysoko nad ostatními deskami jasná Událost roku v hudbě. 100% a pusa k tomu.

Skinny Love
Blood Bank (new song)

2. Illustratospehere - Animage



Třetí desky bývají katem spousty skvělých kapel. Tohle ovšem neplatí pro Dana Bártu. Letošní skvělou českou úrodu podtrhuje životní výkon Illustratosphery na placce Animage. Je to jazz, je to moderní pop, jsou to úžasné texty, bezchybní hudebníci, krásné melodie a neskutečná energie. Pokud bude Dan Bárta během svého před-jarního turné hrát ve Vašem okolí, neváhejte! Vyjmečná událost v našich končinách.

Nejen Ian

3. Květy - Střela zastavená v jantaru



A do třetice opět češi, respektive Brňáné z alt-folkové formace Květy. Je pravdou, že mám k tvorbě MEKa (jak se Martin Evžen Kyšperský s radostí podepisuje) slabost, podlamuje mi kolena, vhání slzy do očí a budí k životu kanálky hudebních slin. Textové orgie mi roztáčí hlavu a to se ještě letos vytáhl z Martou Svobodovou z Budoáru Staré Dámy s projektem Furré. Jedna z desek roku, perfektní počin, který neomrzí.

Listí Podzimní

A dále?

The Notwist - The Devil, You + Me
OTK - Okolo
Please The Trees - Lion Prayer
Anäis Mitchel - The Brightness
Portishead - Third
Elbow - The Seldom Seen Kid
Loney, Dear - Loney, Noir
Furré - B1 - B9
Sigur Rós - Með suð í eyrum við spilum endalaust
Horse Featers - House With No Name
Rachael Yamagata - Happenstance
Niceland - Little Black Book
Fleet Foxes - Fleet Foxes
Miracle Fortres - Four Roses
Ingrid Michaelson - Girsl and Boys
Bonnie "Prince" Billy - Lie Down in the Light
Sun Kill Moon - April
Druhá Tráva - Dylanovky
William Fitzimons, Joe Purdy, Tatabojs a tuny dalších...

Zklamání roku:
Lisa Hannigan, Coldplay, Oh Montreal, Tomáš Klus a co já vím?

Důležitá je přeci hudba...Niceland - Little Black Book

O tom, jak to doopravdy je mezi mnou a NiceLandem se můžete dočíst v recenzi na serveru galaxie.name. Vztah je to komplikovaný a proto důležité ponaučení na závěr: "Doopravdy jde především o hudbu a dar skládat tenhle klučina má, ať už si vypadá jak chce."