Neonácek - Chcete ho?

Velmi zájimavě odstrartovala kampaň na stránkách www.chceteho.cz, snažící se upozornit na rostoucí vliv pravicového extremismu v naší republice. Podívat se můžeme na dvě videa, nabízející nám k osvojení dva opuštěné miláčky z útulku Kubíčka a Daníčka, na klip k písni Jana Budaře Brožurka, o krásách pravicového karaoke a nakonec 24.4. na happening Nedovedu pochopit. Právě poslední název mi přirostl k srdci nejvíce. Jsem neskonale rád, že já sám jsem ideologii těchto intelektuálu nikdy neporozuměl. Stejně jak oni asi neporozuměli tomu, co je to svoboda a především, kdo je to člověk.

Link na videa

Alternativní brněnské Květy zastavují střelu v jantaru

14. týden

A až do tvého města,
které jmenuje se samota
přijede cirkus
a to jsem jenom já.
Postavím stan
Ty všechna místa obsadíš
a víš že zítra budu pryč...

Již po třetí do našich přehrávačů přijíždějí brněnské Květy se svým alternativním pohledem na český folk, tentokrát prostřednictvím desky Střela zastavená v jantaru. Odvažuji se tvrdit, že jde o nejlepší počin v historii kapely, ačkoliv předčit mého milovaného Pasáčka Ovcí z prvního oficálního alba Jablko Jejího Peří [2004] se jí asi těžko podaří. Muzikanti okolo Martina E. Kyšperského opět navázali na základní stavební kameny, jež charakterizují výjmečnost provázející tento projekt...inteligentní, mnohovýznamové, takřka surrealistické texty, přesto s přítomnostní zapamatovatelného sloganu (Jsem cizí člověk ve vlastním srdci/Přilétla ke mě láska, zhůry ani nevím jak, a proč.../Bílý tygr, já ti oči pohladím), typicky zabarvený vokál, či nezměrná škála doprovodných nástrojů a krásný booklet. Oproti předchozím deskám se možná Květy více propůjčují lyrické melancholii a zadumanějším naléhavým písním, nedávají však svou kůži ani v nejmenším lacino a právě písně jako Cirkus, či Zvíře, nebo sebe a zvíře považuji za hudební, textové, ale i pocitové vrcholy alba. Samozřejmě že posluchač nepřijde o říznější písně, z nichž hned ta první Pověsím prádlo kapku vystrašila osazenstvo čajovny, do níž jsem pustil tuto výbornou desku, kterou Kyšperský a spol. nasadili laťku letošní české tvorby opravdu velmi vysoko. Pokud by si troufl bodovat, tak někde nad hranici 80%.

Cirkus
Skvělá recenze Petra Vlasáka

P.S. Moc Moc Díky El za sosnutí :-).

Bon Iver vol.2

Ve svém únorovém hledáčku, zaměřeném na desku For Emma, Forever Ago, jsem uzavřel článek polemikou, zda se placka stane tou jednou nej pro rok 2008. Poněvadž jsem se rozhoupal k napsání recenze pro server galaxie.name, musel jsem album bodově ohodnotit a toto hodnocení se nakonec vyšplhalo na úctyhodných 93%,
doprovázeno otázkou proč vlastně nedat plných sto. Bon Iver doopravdy natočil neotřelé a velmi silné album, nemluvě o zajímavých okolnostech, jež předcházeli jeho oficiálnímu vydání. Dalším velkým plus jsou úžasná videa živé performance na internetu, kde ze zpěváka doslova všemi směry tryská neuvěřitelná energie, jež Vás zarazí do křesla a úžasný klip, do písmenka vystihující pocity vyvolávané písněmi. Proto Vám chci touto cestou poslat jedno velké upozornění...For Emma, Forever Ago američana Bona Ivera je úžasný počin a pokud jsou Vám hořké písně zabalené v indie/neosoul kabátečku alespoň trochu při srsti, nemůžete sáhnout vedle.

The Wolwes (Act I and II) - úžasné zakončení live
The Wolwes (Act I and II) - live
Lump Sump - live

Má recenze na serveru Galaxie

Jemní melancholici Elbow

13. týden

Manchestereská kapela Elbow má v Anglii roli jakéhosi černého koně. Ačkoliv má za sebou již bezmála 18 let fungování, během kterých vydala 3 úspěšná studiová alba (získala nominaci mimo jiné např. na Mercury Music Prize), nikdy se této kapele nepodařilo udělat opravdový průlom. Vtip je v tom, že partička okolo frontmana s podmanivým hlubokým hlasem Guy Garveyho o nic podobného ani nestojí. V Anglii má poměrně širokou základnu posluchačů a takový poklidný život Elbow pravděpodobně vyhovuje a odráží se i do jejich tvorby. Ta se totiž dá nejvýstižněji popsat jako melancholický mix folku s inteligentním britpopem nadstavený nenápadnými indie prvky. Pokud máte rádi poklidnou, rozvážnou hudbu se silnými melodiemi, vtipnými aranžemi a velmi originální atmosférou, nezbývá než doporučit právě se blížící aktuální desku The Seldom Seen Kid.

Grounds of Divorce - aktuální singl
Fallen Angel - Cast Of Thousands [2003]
Leaders of the Free World Live

Mimochodem nenechte si ujít návštěvu doopravdy pěkných internetových stránek.

Please The Trees

12. týden

Potkat ty správné lidi je velkým štěstím nejen v životě, ale i na hudební scéně. Když se Václav Havelka (SelfBrush), skvělý písničkář s nezaměnitelným hlasem a písněmi, potkal s instrumentálními Some Other Place, možná ještě netušil že z jejich souznění vznikne plnohodnotná kapela a jedna z nejočekávanějších českých desek roku 2008 - Lion Prayer. Porozumění a vzájemná propojenost byla velká, a tak táborská indie-ambient banda dostala do vínku zpěváka se skvělým hlasem a textařškými nápady, Havelka zase naopak našel způsob, jak dát svým posmutnělým písním plnohodnotné post-rockové pozadí. Ačkoliv na Lion Prayer můžeme najít i pár slabších utopených chvilek, úžasné písně jako Red Sky, či It's Not Me, s Havelkovým nakřáplým hlasem (pryč jsou časy frázování ve stylu Eddieho Veddera) a podmanivou temnou atmosférou vyzdvihávají tuto desku vysoko nad český průměr tím spíš, že Please The Trees se nesnížili k nemastnému kopírování zahraničních kapel, ale jdou svou vlastní, originální a velmi zájimavou cestou.

Velmi povedená recenze
I'm Afraid Of You

P.S. Velké Díky softymu za sosnutí :)

Wilco

11. týden

Napsat pár řádek o tak důležité (a u nás přitom tak bolestně neznáme) kapele, jakou Wilco dozajista jsou, je značně náročnou záležitostí. Existuje milión a jedna věc, kterou bych rád pověděl, povědět měl, ale jednoduše na to není místo a ani síla. Proto přenechám popis minulosti kapely a rozbor jejich desek na již vyšlých recenzích např. na musicserveru, či muzikusu . Ve svém doporučení pro tento týden tak budu apelovat především na Vaši důvěru v můj vkus, který Vám doporučuje desku Yankee Hotel Foxtrot (2002), na kterém se bandě okolo Jeffa Tweddyho podařilo nejlépe prezentovat svůj originální zvuk, vycházející nejvíce z alt-countryových kořenů. Kapele Wilco se však po 8 letech svého fungování povedlo dospět a tuto škatulku sebejistě přerostla. I proto bych se nestyděl nazvat je skvělými zástupci indie, folku, písničkářství.. to celé s nemalou porcí popu. Wilco jsou zkrátka úžasným projektem a já se aktuálně tetelím nedočkavostí nad tím, co mi přinese další pátrání v jejich bohaté diskografii...

War on War - live
Jesus, Etc

Tara Fuki a troška červeného vína

10. týden


O violoncellovém polsko-českém duu Tara Fuki se mluvilo jako o zajímavém projektu již od jejich debutu Piosenky do Sna (2000), ověnčeného Anděly v kategorii world-music a objev roku. Tara Fuki dozajista neusnuly na vavřínech a v dnešní době nejen že úspěšně koncertují po celé Evropě, ale mají za sebou tři skvělé, v mnoha ohledech odlišné a zároveň se spojující desky. Ta poslední Auris (2007) (tentokrát obohacená o decentně hrající jazzový kvintet Vertigo) je i napotřetí důkazem brilantního hudebního umu. Nahořklé pocitové písně s krásnými polskými vokály a celly zařezávajícími se Vám až do morku kostí si vychutnáte kdykoliv, protože tato hudba je pokaždé zážitkem...pokud si ale mohu dovolit doporučení, já osobně preferuji zaboření se do obrovského ušáku s láhví červeného vína a přibublávaní z vodní dýmky.

P.S. Dva dny po napsaní postu získali Tara Fuki za desku Auris žánrové ceny Anděla...zcela zaslouženě.
Lej, Lej, Lej