






Autumn Collection - live jůtub
Music Up The Stream







Málo které kapele se podaří svou hudbou přesáhnout hranice své škatulky a anglickým Portishead se něco takové do jisté míry povedlo. Tím spíš, když jsou jednou z formací, jež ukovala základní obrysy trip-hopu. Po 11 letech ticha od živáku s filhmarmonickým orchestrem New Yorku [1997] se tato bandička dala opět dohromady a do světa vypustila desku Third. Z prvních poslechů je jasné, že kapela neztratila nic ze svého mrazivého náboje a NESKUTEČNĚ silné emoční atmosféry (kterou považuji za jednu z nejvíce odzbrojujících na světě), z níž Vás jednoduše MUSÍ mrazit po těle a po duši. Přesto zní deska čerstvě a neotřele, a není to způsobeno jen lo-fi nylonovou kytarou, či písničkářskou písní s mandolínou, protože taková "We Carry On" je důkazem, že Portishead neztratili nic ze svých elektronických nápadů ...ale to už by bylo na samostatnou recenzi, což nechám na znalejších. Ze svého postavení můžu říct jediné...kouzelná atmosféra, zpěv, aranže == skvělá deska a úžasný poslech.


A až do tvého města,
které jmenuje se samota
přijede cirkus
a to jsem jenom já.
Postavím stan
Ty všechna místa obsadíš
a víš že zítra budu pryč...
Ve svém únorovém hledáčku, zaměřeném na desku For Emma, Forever Ago, jsem uzavřel článek polemikou, zda se placka stane tou jednou nej pro rok 2008. Poněvadž jsem se rozhoupal k napsání recenze pro server galaxie.name, musel jsem album bodově ohodnotit a toto hodnocení se nakonec vyšplhalo na úctyhodných 93%,
Manchestereská kapela Elbow má v Anglii roli jakéhosi černého koně. Ačkoliv má za sebou již bezmála 18 let fungování, během kterých vydala 3 úspěšná studiová alba (získala nominaci mimo jiné např. na Mercury Music Prize), nikdy se této kapele nepodařilo udělat opravdový průlom. Vtip je v tom, že partička okolo frontmana s podmanivým hlubokým hlasem Guy Garveyho o nic podobného ani nestojí. V Anglii má poměrně širokou základnu posluchačů a takový poklidný život Elbow pravděpodobně vyhovuje a odráží se i do jejich tvorby. Ta se totiž dá nejvýstižněji popsat jako melancholický mix folku s inteligentním britpopem nadstavený nenápadnými indie prvky. Pokud máte rádi poklidnou, rozvážnou hudbu se silnými melodiemi, vtipnými aranžemi a velmi originální atmosférou, nezbývá než doporučit právě se blížící aktuální desku The Seldom Seen Kid.